Nové album brněnské legendy Zeměžluč, které vychází k 25 letům existence kapely, vyšlo jako 2xLP nebo CD...

Je tomu osm let co vyšla poslední velká deska"Systém kanibal" (mimochodem jedna z mých prvních desek) Brněnské punkové stálici Zeměžluč. Kapela mezitím vydala několik singlů. Stejně jako předchozí album tak i novinka s názvem "Hledání" vychází u PHR, tentokrát jako dvoj LP nebo CD, které obsahuje dvacet čtyři plnohodnotných songů, celková stopáž přesahuje lehce přes hodinu. Pro sběratele vychází i 150 kusová limitovaná edice s bonusovým EP a plakátem navrch. Nová deska plynule navazuje na poslední tři EP (Zabit v akci, Z očí do očí a Odložte všechnu naději) a to jak hudebně, tak i po grafické stránce. Na albu se střídají melodické songy s rádně energickými punkovkami, do toho Šotyho nahněvaný vokál, parádní sborové vokály a chytlavé refrény, prostě punk jak má být! Ještě než se mi album dostalo do ruky, tak jsem moc nechápal obal a připadal mi divný, ani název "Hledání" se mi nějak nezdál a nejednou jsem nad tím kroutil hlavou. Jenže, jak už to tak bývá po několika posleších a přečtení textů začalo všechno do sebe najednou zapadat. Obal na němž jsou v pozadí rozbořené domy, v popředí holubice, která přináší nový začátek ve mně budí myšlenky, že se člověk nesmí nikdy vzdát a stále bojovat/vzdorovat! A co název "Hledání" pod tím si každý může najít to co chce a ne jinak to je i s texty a songy Zeměžluče. Hned titulní song "Hledání" má silný text a při slovech "Naděje nikdy neumírá / naděje je naše víra / naděje je hledání" mi mrazí v zádech. Následuje jedovatý song "Hannover-Nottingham". Pro mě nejsilnější zážitek z alba je rozhodně vál s pořadovým číslem šest "Locked-in-syndrom (trochu jinak)" jak textově (Locked-in syndrom je vážné porušení mozku), tak hudebně a neodpustím si přidat text:

Sedíš marně, nikdo nepřichází
čím víc získáváš, tím víc ti něco schází
k čemu dveře jsou, když nikam nevedou
můžeš je zazdít, když nemá kdo přijít

sedíš v ruce tu věc, nervózně ji svíráš
nezvoní, nebliká div z toho neumíráš
k čemu je telefon, když má stále hluchý tón
můžeš zavěsit nebo ho zahodit

Ani tam ani sem
ani dovnitř ani ven
je to jak blbej sen
sám v sobě uzavřen

sedíš, přemítáš co bylo se nevrátí
všechno svůj čas má, život se nezkrátí
k čemu prachy jsou… zázraky nesvedou
mrtvá z hrobu nevstane, víla se ženou nestane

stojíš, v představách, máš-li fantazii
slovo naději nevyslovuj raději
k čemu život je když člověk vězněm je
jenom v sobě sám duši uvězněnou mám

Dvanáctka "Á la marion" z celého LP/CD totálně vybočuje, oddychovka v které hostuje zpěvačka z La Fraction. Další "Já jsem řekl" je po oddychu silná punková nálož s parádními sborovými vokály. "Dostaneš do držky" je další silnou věcí a frázi "dostaneš do držky", která se v celém songu několikrát opakuje budeš z hlavy vyhánět jen z těží. Desku uzavírá "Na co myslet dřív" opět chytlavá opakující se fráze "na co-na co jen / na co myslet dřív". Konec a ty buď přemýšlíš, spojuješ to co si před chvíli slyšel a nebo si to prostě pustíš znovu! Když se ke mně dostaly první informace o vydání nové desky Zeměžluče nepřikládal jsem tomu příliš velkou váhu, o to víc mi pak album zasáhlo!