Debutní počin "Nikdy nevíš kdy..." mostecké thrash-metal sebranky Sixth Dimension...

Pod kudlu mi přišlo tohle debutní CD mostecké thrash-metalové čtyřky Sixth Dimension, které se jmenuje "Nikdy nevíš kdy…". Jedná se sice o první nahrávku, ale tihle chasníci mají za sebou řadu koncertů a taky působení v jiných kapelách což se kladně projevuje na jejich vyhranosti, vždyť vznik kapely se datuje k roku 2002. CD si kapela kompletně nahrála a vydala sama, což je maximálně sympatický, někdo by mohl namítnou, že zvuk není úplně ok a zvlášť zpěv by chtěl dát o něco nahoru, ale já mám tyhle DIY nahrávky rád, takže pro mě je to v pořádku. Obecně metal a takovej ten rádoby moderní hardcore není zrovna mojí krevní skupinou, ale tohle je návrat ke staré škole, takže zapomeň na macho pózy, smaž si ikska z ruky, rozpusť umatlanou kštici a skoč po hlavě do kotle. Nahrávku otevírá intro, kdy se vracíte deštivou nocí domů a jen tak mimochodem jste po cestě odstranili pár otrapů, kteří se vám připletli do života, ale to už začíná zařezávající se kytara prvního songu O.N.A, stačí zatnou pěst a začít hrozit, druhá pecka se nese v lehce hardcorovém duchu a tak trochu vybočuje od zbytku, další věci přelítávám, ale co mě staví zpět do pozoru je sedmý flák "Jeckyl and Hyde" , který se po intru rozjíždí do parádní thrashové sypanice, kam zapadá zpěv jak opilý dělník do škarpy, pro mě nejlepší věc z alba. Skoro bych zapomněl, nedílnou součástí alba je i booklet, na přední straně tři lebky, vnitřek působí jako vzpomínka na zesnulé, ale jinak tam klasicky najdete texty a fotky členů kapely, při čtení textů mám pocit jakoby mezi mnou a řádky byla ještě další osoba, celková stopáž čtyřicet minut rozdělená mezi deset záseků a intro. No a to je pro dnešek konec milé děti a jestli neumřeli thrashují dodnes!