Po zběžném prolétnutí internetu zjišťuji, že projekt nebo snad kapela Napalmed není na české noisové scéně žádným nováčkem ba naopak, ale já se s ním dostávám do kontaktu poprvé, však tenhle styl muziky nepatří k tomu co bych denně snídal. CD si kluci vydali sami a v roce 2008 a je zabalené v parádním DIY psycho obalu, který ještě umocňuje drátek, kterým je obmotán. Pokud se ptáte kolik je zde songů nebo který se mi nejvíce zamlouvá, máte smůlu tohle je jeden osmdesátiminutový hlukový válec, plný šumu, skřípotu, kapající vody a blíže nespecifikovaných ruchů u kterých při poslechu můžete ve své mysli přemítat nad nejrůznějšími scénami z těch nejtemnějších zákoutí závodního podniku Škoda. S přibývajícími minutami začínám pomalu ztišovat hlasitost a někdy kolem třicáté minuty začínám mít dost, pískot v uších a pocit jakoby za vámi stál týpek s motorovou pilou. Někdy kolem padesáté minuty vypínám a ač nerad opouštím bojiště ještě před koncem vřavy, osmdesát minut v kuse se prostě nedá, škoda, že CD není rozdělený na více částí po vzoru Lenky Kořínkové a její oddělené stravy, hehe.
