Přestože kapela funguje už skoro půl dekády, já slyším o End Result překvapivě poprvé. A to i přesto, že mají kromě pár demíček na kontě i několik EP splitů, ten poslední s určitě provařenějšími B.E.T.O.E. Na předchozích nahrávkách se prezentovali spíše jednoduchým, hrubým, ale přece jen docela čitelným dis/crustem.
Za to na novince Hellfire lehce upravili kurz a navedli svoji loď spíše směrem do japonských vod, kde by mohli z fleku zakotvit vedle posádek jako třeba D-Clone nebo GoFilthGo. Přibylo efektů, naechovanýho řevu, ale není to pořád ještě nečitelná hluková koule jako koncert Life před lety ve Vegalité, ale odsýpající bordel/noise punk jízda, ze který občas vyskočí nějaký to sóličko, co zní, jak když taháš kočku za ocas. Na každé straně 3 zářezy, stopáž do minuty a půl, víc ani není třeba. Příjemný soundtrack k apokalypse nebo zapálení věcí tvýho bývalýho.
Překvapením je rozhodně zpracování obalu, který není černobílý! Zřejmě aby podtrhl úvodní výjev a název alba - tedy pekelný oheň plápolající nad ruinami města zničeného válkou. Oproti digitální verzi, která je hodně probarvená a jasná, a slušel by jí tisk na lesklý papír, působí, na tom obyčejném, kterého se jí dostalo, víc omšele a ponuře, což v závěru vlastně taky nemusí být na škodu. Vnitřák už nepřekvapí a nabízí klasickou černobílou cut´n´paste grafiku.
Sedmipalec u nás vyšel samosebou na Phobia rec., buď jako limit na oranžovém vinylu nebo klasicky na černém.