Punk zine..!
              Naše akce:            
 
02.11.17
Plzeň (Sally Brown)
xINQUISITIONx  (FR), VZTEKLEC

bližší info časem...

 
          Reporty z akcí:         

FLUFF fest 2017

        Info o koncertech:      

Pravěkfest VI

07.10.17 - Plzeň (Pohoda) - MATRAK ATTAKK (BE), KOSY GEN, LÖST

THRASH NIGHTMARE 5


              Recenze:              

WAARFACE – Accepted as truth EP

V DOBĚ MORU - 1330-2015 CD
                 Akce:                 

                 TOP 3:               

JACK / METH LEPPARD – split MC
KACHENJUNGA - Tea spoon of god MC
SYSTRAL - Maximum entertainment EP

FLUFF fest 2017

Osmnáctý ročník FLUFF festu, který proběhnul ve dnech 20. – 23.07.2017 na Rokycanském letišti. zahrálo nespočet kapel z celého světa, které to brousily hned na několika pódiích. V reportu najdeš zápisky ze čtvrtka, pátku a soboty...

Autor: Trojka
FLUFF fest 2017

Ještě než se do všeho toho psaní pustím, musím zmínit, že i letos hrálo na Fluffu nespočet kapel na vícero pódiích, které mě zajímaly, a také mi bylo hned od počátku jasné, že všechny stihnout nemůžu. Nicméně mi to nebrání v tom, abych je alespoň zmínil v tomto reportu, protože tyhle kapely si to prostě zaslouží.

čtvrtek 20.07.17

Pro letošní ročník se mi to v práci podařilo vymyslet o dost lépe než pro loňský rok a tak jsem si již od čtvrtka naordinoval dovolenou, která mi pokračovala ještě další týden, ale to už je zase jiný příběh. Ve čtvrtek chvilku po třetí hodině odpolední nasedám i s narvaným batohem na Plzeňském hlavním nádraží do vlaku směr Starý Plzenec, kde mě následně vyzvedává bubeník naší nové bandy VZTEKLEC. Ještě než vyrazíme na samotný Fluff, tak si stačíme střihnout zkoušku, kde dvakrát odehráváme náš kraťoučký deseti-minutový set. Mezitím taky stačíme trochu poklábosit a probrat kapelní záležitosti. Někdy před šestou hodinou nasedáme do auta a vyrážíme na Rokycanské letiště. Cestou ještě nakupujeme drobné zásoby. Jak už bývá zvykem, plac pro kempování s auty je již hojně obsazen, takže nakonec volíme trochu jinou strategii a to zaparkovat v první řadě parkovacích míst a hned před autem si rozbaluji stan. Kluci nic rozbalovat nemusí, protože mají luxusní šmajchl kabinet přímo v autě. Od svého prvního Fluffu 2009, to letos dávám poprvé v jiném stanu. Ten starý se dá postavit už jen s pomocí izolepy a lehce propouští vodu, ale věřím, že s vypnutím všech sil by to dal i letos. No nic, po dvou letech přemlouvání jsem dal na moji drahou polovičku Věrku a pořídil novější kousek, který po rozbalení vypadá jak hotel pro dvě osoby, teda alespoň na mě to tak působilo. Základní tábor byl postaven, tak vyrážíme pro pásky, které vychází stejně jako minulý rok na rovných tisíc korun na tři dny. Vycházkovým krokem obhlížíme areál, který je plus-mínus stejný, jen All go - No slow satge je otočena více do strany, aby se to tolik nemlátilo se stanovou stage. Než se stačíme pořádně rozkoukat, tak to ve stanu odpaluje první kapela dnešního večera a to RADOST STRADANJE ze Srbska, což jsou čtyři kluci, který se do nás snaží natlačit energický screamo-hardcore. Zpěvák je po celou dobu pod pódiem a pobíhá všude možně mezi lidmi, žel bez větší odezvy. V rychlejších pasážích se dá vycítit lehký přesah do grindcore, ale celkově to má nejblíže k nálepce screamo. Na rozjezd to není špatný, ale na prdel jsem si z toho nesednul. Jdeme se osvěžit točeným, kecáme, postáváme - posedáváme, zevlíme, čas plyne. Další bandou měli být SOLBRUD z Dánska, což je na poslech typický trendy post-metal a to já prostě nedávám, takže ruce, vlastně uši pryč. Jenže jsem si vůbec nevšimnul, že byly prohozený s EAGLEHASLANDED. Kapela pocházející z matičky Rusy a naživo si dokážu představit lámání kostí, bordelový emo, ty vole jakože i z nahrávky to zní super, což teprve naživo, škoda. Víte, jak to zpívali IN/HUMANITY “emo-violence, emo-violence, emo-violence…“. No nic, jdeme dál na další bandu, která hrála ve stanu WILDERNESSKING. Opět přehození výhybky kamsi do atmosférického metalu, hlavně hodně kouře a stroboskopů, takže takhle teda ne. Nastává otázka, co s načatým večerem, šmátrám do stanu pro plechovkový braník-violenci, kluci berou míč a kopeme si po celé ploše nezaplněných parkovacích stání. Dokopáváme se až k benzínce, kde po všech těch kopech musím vyložit náklad. Dáváme kafé a valíme si to s mičudou nazpět. Cestou začíná pršet, ale celkem příjemně až na mokré boty, ale ty nakonec taky někdy uschnou. Padají do nás další piva, přisedám si k Marii a postupně se náš diskuzní kroužek rozšiřuje, zužuje a za čas kočuje k Psych tentu, kde se zas obohacuje o nové členy, kecá se vesele dál a někdy před třetí upadám do hotelu, teda stanu.

pátek 21.07.17

Probouzím se brzo, chvilku před půl osmou, kluci už jsou taky vzhůru, tak dáváme snídani ve šmajchl kabinetu. Čekáme na probrání a zprovoznění Marie, když se tak stane, vyrážíme na kafé do města. Nejdřív usedáme do Café croissant a když se otevřou dveře o kus dál u Čápa, usedáme tam, původně se jdeme mrknout, co budou mít k jídlu, ale nakonec to dopadá tak, že lejeme piva, hezky nám to začíná jen co je pravda. Nejsme jediný, vedle nás je posádka z Pardubic, která se taky celkem slušně přikrmuje. Kolem druhý hodiny zvedáme kotvy, ještě rychlé doplnění zásob v KaufLandovi a vyrážíme nazpět. Mezitím se dělá slušný vedro, takže jsme do kopce celkem zatavený, ale šlapeme neúnavně dál k cíli. Cestou se k nám nabaluje Liberecká legie Martin s Vencou. Dorážíme o něco déle, než jsem čekal a tak promeškávám nasraný hardcore z Polska HEATSEEKER. Kapela, která vydává na stejném labelu jako GOVERNMENT FLU nebo VICIOUSxREALITY, takže už je ti jasný odkud vítr fouká. Následující bandu ze států WORST DAYS už si ujít nenecháme, screamo z prvky power-violence, ale oproti nahrávce mě to moc nebere, asi jsem měl přehnaný nároky. Dalším nepříznivým faktorem je brutální vedro ve stanu, tak poslední tóny dávám ztěžka oddechujíc ze strany. Chvilka oddechu, přísun čerstvého vzduchu a zpátky do stanu na španělskou grupu TEETHING, kterým před nedávnem vyšla velká deska “We Will Regret This Someday“, na jejímž vydání se podílel i tuzemský label Dead heroes records. TEETHING produkují takový prazvláštní hybrid mixující prvky grindcore/hc/crust s hutnými metalovými riffy. Zpěvák po celou dobu hraní působí dost nasraným dojmem, úsměv od něj nečekej. Hodně mě baví jejich kolážový barevný obaly s vykulenými očima a vyceněnými zuby, mrkni na discogs, ať si v obraze. Set odkývám celý, stojíme spíš vzadu, ale do kolen nás to neposílá. Trochu se nás projevuje únava z ranních pivek a vedra. Energii do mě napumpují až Brazilci QUESTIONS. Původně měli svůj set odehrát na velkém pódiu, ale nakonec to odpalují ve stanu. Energická hardcore mela s nádechem exotiky. Brazilská odpověď na NYHC. Na živo mi to přišlo jako bys hodil do jednoho pytle NEGATIVE APPROACH s RATOS DE PORAO a odpálil dynamitem. Před pódiem házím hlavou po čas celého setu, probíhají i nějaké moshovačky, rozhodně milý překvapení, který mě naladilo na tu správnou vlnu. Někdy v ten samý čas hrají na velkém pódiu frantíci GERANIÜM, který už v ČR hráli nespočetněkrát nebo alespoň mě to tak připadá, na FLUFFu se objevují tak ob jeden rok. Čtveřice sympaťáků, kteří to hrnou v rytmu crustcore, ale umí to i řádně opepřit a přiložit pod kotel rychlým výpadem. Letos se mi je nepodařilo stihnout a stejně tak i Poláky VICIOUSxREALITY, protože jsem se zrovna s někým zakecal, což se mi během pátku stávalo vlastně pořád, ale letos jsem je měl možnost vidět živě na půlce před HENRY FONDA. VICIOUSxREALITY drhnou nasraný straight edge hardcore, vydávajíc na Refuse records. Během odpoledne taky vyrážím na nějaký ty nákupy, beru věci od Dead heroes. Aktuální novinku, kterou nelze než doporučit kompilační LP GETS WORSE – “Struggle“, poskládané ze čtyř singlů, z “White horse“ a “Yellow belly“ seru neustále. Druhou deskou, kterou beru útokem je LP STIMULANT, což jsou ex WATER TORTURE a je to ještě šílenější než kdy předtím, power-violence smíchaný s noisem, naprostá paráda! S úderem sedmé hodiny startuje All go – No slow stage (dříve Play fast, Phill Hell stage) na kterou se těším ze všeho nejvíc. První to rozjíždí COMMODORE 64 ze Strakonic a podobně jako na koncertu v Plzni na Plovárně, dokazují, že jim to šlape na jedničku. Energický 80´s hardcore/thrashcore s výborným křikem, rozhodně svěží vítr na tuzemských prknech, aktuálně je v přípravě split s rakušáky ROST. Někdy ke konci setu přijíždí moje drahá polovička Věrka, tak jí jdu ukázat náš hotel, čímž vypouštím crustuvku z Prahé SLAVERY. Před osmou už stepuji před hlavní stage, kde to během pár minut odpalují angláni DOOM. Měl jsem trochu obavy, jaké to bude na velkém pódiu a nakonec to ničemu nevadilo. Rvu se dopředu, kde probíhá nějaký to běhání v pitu, hrození a vyřvávání textů. Nechybí ověřený hitovky, který coveruje kde kdo, takže “Police bastard“, “Nazi die“ nemůžou chybět, na to prostě čekáš a taky hrají můj mega oblíbený válec “Thanathophobia“, spokojenost. Zvuk je po celou dobu setu pěkně špinavej a vokál zahuhlanej, hotová duševní očista. Po koncertě mám totálně propocený triko, ze kterého se jen stěží soukám. Na All go – No slow stage promeškávám novou hardcore bandu usídlenou v Praze ANTISOCIAL SKILLS, parta slovenských migrantů, kteří prošli kapelami TIME OF MY LIFE nebo RUBANISKO. Nestíhám ani CITY OF CATERPILLAR z USA, kteří se po víc jak deseti letech dali znovu dohromady. Čtveřice se dvěma kytarami, která drnká na emo-screamo notu, některé songy z nahrávek nezněly špatně, ale teď už zpět na All go – No slow stage, kde mě totálně rozsekávají Němci EASTWOOD. Stojím jak opařený s hubou dokořán, totální zlo, grindcore propojený s power-violence a ještě sem tam výlet do death metalu. Agresivní, rychlý, temný, pro mě neskutečný diktát od prvního hrábnutí do strun až po poslední úder paličky, za mě jeden z nejlepších setů letošního Fluffu. Pokud si dokážeš představit SATAN, DOOMSISTERS nebo WHORESNATION naroubovaný na power-violence, tak budeš chrochtat blahem. Na youtube je ke zhlédnutí video, tak na to mrkni a zemři. Další páni na holení jsou staří známý CRIPPLED FOX z Maďarska, kteří jsou zpět v tříčlenné sestavě a plní energie. Neskutečná thrashcore jízda zahraná na krev a v neskutečným tempu, tady není čas na oddych, než se naděješ, tak už lítáš v cirlce pitu. Zazní dost fláků z desky “The Final thrash“ a taky hitovka “More fun, more thrash“, která celkem trefně vystihuje tuhle bandu, nadšení jak hovado. Víc takových kapel! Následuje francouzské komando WHORESNATION, žel začátek lehce promeškávám. Nekompromisní blast-beatová bouře, která ti vystřelí mozek z hlavy. Temná grindcore rubačka, která nepoleví ani na vteřinu, tohle jako jooo! Opět někde v mezi čase, hrají ve stanu RUINED FAMILIES, což je sympatický emo-hardcore z Řecka. Poslední dvě desky vyšly na Adagio830. Jdu to omrknout, ale po WHORESNATION na to nemám buňky, na youtube máš ke zhlédnutí kompletní set. Zpět na tu nejrychlejší stage, kde se chystá potrhlé norské duo BRUTAL BLUES. Podobně jako po koncertu v Plzni jsem z nich v prdeli. Totální úlet, nekončící salva blast-beatů, efekty, ughh, řvaní, šumění navíc téměř bez pauz, totálně chaotický nátěr, po kterém nevíš, která bije, natož kde ti hlava stojí či leží, ale víš, že si to chceš dát ještě jednou, výlet do jiné dimenze. Po koncertě v Plzni jsem si od nich bral jejich LP a skoro to vypadalo, že si pro sebe říkají, že jsem blázen, že si tu desku chci koupit. Ač jsem to původně ani v plánu neměl, tak dávám kousek brněnské temnoty NIKANDER stoner/sludge. Vše sleduji zpovzdálí a dopíjím poslední plechovku. Někdy před druhou hodinou s Věrkou odpadáme do spacáků.

sobota 22.07.17

Celkem brzké probuzení a podobný scénář jako včera, tedy výlet do města, který dnes absolvujeme jen ve dvou s Věrkou. Což by se dalo ve zkratce shrnout jako Café croissant, Čáp, jídlo, pivo, sraní atd. Než se vydáme zpět na letiště, nakupujeme do zásoby plechovkový Braník violenci a šlapeme si to ve vedru zpět do kopce. Chvilku po nás přijíždí lišáci, kteří si na dopoledne odskočili domů a mohli tak nakrmit domácí zvířectvo. Kolem druhé hodiny začíná ve stanu první kapela, kterou jsou Švédové GUST, loni jsem je nestihnul, tak si to vynahrazuji až letos. Temný crustcore na dvě kytary s občasnými d-takt výpady, zpěvák hází hodně nasraný výrazy. Na poslední song přibíhá ještě jeden týpek s kytarou a odehrávají temnou, táhlou monumentální skladbu, u které máš pocit, jakoby neměla nikdy skončit, vlastně to ani nechceš, chceš se nechat dál a dál unášet tou temnou náladu. Postupně se odpojují jednotliví členové kapely, až zbyde poslední válečník, následně jen pískot, naprosto hovadská atmosféra a zakončení setu, tímhle mi dali totálně na frak! Následující španělskou HYENU poslouchám jen chvilku, melodický crustcore s dívčím vokálem, ale radši bych si dal něco rychlejší, což se mi plní díky Němcům THE GENTLE ART OF CHOKIN. Power-violence útok s jemnou špetkou thrashcore, brnkající na temnou notu. Za bicími sedí Ralf, který má pod palcem Flower violence receords a taky hrál v dalších kapelách například ATTACK OF MAD AXEMAN. Basu pro změnu brousí Enrico z TRIGGER. Celý set odsýpá ve svižném tempu, při pauzách musí bubeník rozdýchávat pekelnou výheň, ale klepe to dál, co to jde! V mezi čase, hraje na velkém pódiu další kapela z dojčlandu a to crustcore sebranka s hrubým dívčím vokálem FINISTERRE. V minulosti už se na Fluffu objevili, cca čtyři roky nazpět, kdy hráli ve stanu, doma mam jejich dvě desky a obojí doporučuji. Letos jim vyšla nová deska na domovském labelu Contraszt! records, tak se po tom poohlídni. Zmiňoval jsem to už několikrát, ale není možné stíhat všechny kapely. Po setu THE GENTLE ART OF CHOKIN pořizuji kompilační box “Germany will be worse“, který ukrývá čtyři split EP německých power-violence/grindcore kapel NEGATIVE NULL, CRUEL FRIENDS, THE GENTLE ART OF CHOKIN, ILL NEGLECT, SICKMARK, CAPTAIN CAVEMAN, HENRY FONDA a DERBE LEBOWSKI, povinnost pro všechny p/v maniaky! Další bandou ve stanu jsou holandští OPEN WOUNDS, což je melodický hc-punk, kde na kytaru hraje zpěvák VITAMIN X, opět další banda, kterou nestíhám. Přesouvám se před velké pódium, kde to za pár okamžiků odpálí německá banda SVFFER. Před dvěma lety to totálně rozsekali ve stanu a i letos to byla neskutečná šleha do palice. Grind-violence palba s lehkým nádechem ema a šíleným dívčím black vokálem navrch, smrtící kombinace, která tě nenechá v klidu. Parádní set, při kterém je třeba trochu provětrat kosti. Lišák je v transu a při moshi ani nepostřehová, že má na sobě brýle jen s jedním sklíčkem, na což ho pak upozorňuju, jdu totálně do kolen a musím se pořád smát, když si na ten moment vzpomenu. Jdu se napít ke stanu, ale cestou zjišťuji, že v psych tentu hrají hnilobní crusťáci z Brna EVIDENCE SMRTI, takže se tam zasekávám a stíhám tak půlku setu. Hrnou do nás samé ověřené fláky, tak si musím taky trochu zařvat. Na sedmou hodinu to odpalují Nizozemci VITAMIN X. Kolikrát už tu hráli a pokaždé je to totální výbuch energie. Nechybí nafukovací lehátka, konfety, circle-pit, skoky z pódia a wall of death při válu “Random violence“, znějí i další hitovky “Bad trip“, “About to crak“ a na “Can´t you see now“ se vrhám z pódia, dopad hladký. Hned po dohrání setu si bere slovo týpek, který mluví o tom, abychom se chovali, tak jak to cítíme a nebáli se jít se svojí kůží na trh. Totálně propocený se jdu napít ke stanu a taky další souboj s trikem, při jeho sundávání. Jsem vyřízený a je třeba nabrat trochu sil na další kapely, kvůli tomu nedávám americký anarcho-crust APPALACHIAN TERROR UNIT, doma v poličce mám od nich dva singly, split s OI POLLOI a velkou desku “Greenwashing“, určitě další kapela, která si zaslouží tvojí pozornost. Na All go – No slow satge stíhám alespoň část setu polských STREGESTI. Odsýpající crust-punk válec s žensko-mužským vokálem, před časem s nimi byl rozhovor v Buryzone zinu. Na velkém pódiu mezitím hrají dvě hardcore legendy BURN (US) a CHOKEHOLD (CAN), ale místo toho si jdu dát do stanu něco k jídlu. Na fast stage hraje slovenská ADACTA v nekompletní sestavě kytara, bicí a zpěv. Neskutečně dlouhý set, během kterého se stačím najíst, vychcat, vystát frontu na pivo, zakecat se a pak si ještě myslím, že už hraje jiná kapela. Dalšími pány na holení jsou death-grindcorový UNYIELDING LOVE z Belfastu. Při jejich setu několikrát vypadává elektřina, je až s podivem, že se na to nevysrali a odehráli celý set až dokonce. Úplně mě to nebralo a netrpělivě vyčkávám na další kapelu, kterou jsou Taliáni ANF, svěží vítr v podobě energického thrashcore, lehce podobné na včera vystupující CRIPPLED FOX. Poctivá kopačka, která lehce rozčísnula moshující řady vepředu. Na začátek dvakrát vypadává elektrika, ale poté už je všechno v pořádku, zazní i cover od LIMP WRIST, který to asi tak může být, co? Venku mají samostatný sedmipalec, split EP s POWERxCHUCK, účast na dvou kompilacích, jedna věnována SPAZZ a druhý CROSSED OUT. Další na řadu jde nekompromisní power-violence náser z Německa SICKMARK, před dvěma lety mě totálně rozsekali. Vydali dva výborné sedmipalce včetně super grafiky, obojí mam doma, opět doporučuji! Krom toho mají venku ještě split s CONSTRAINT, účast na kompilaci COMMUNAL GRAVE a taky GERMANY WILL BE WORSE. Učebnicový power-violence se střídáním vokálu, tohle jako jo, naprostá pecka! Při čtvrtém songu dostávám koňára do stehna až my brní celá noha, tak se posouvám lehce stranou, ale poctivě si to odkývám až dokonce, jedna s nejlepších kapel společně s EASTWOOD. Dále měli následovat další sypce z Německa LOVE MACHINE a ARNOxDUEBEL. LOVE MACHINE vypadli a měli hrát ARNOxDUEBEL, ale místo toho hrají AXE RASH ze Švédska, půl holky půl kluci. Rychlý, špinavý hardcore s tahem na branku ala DS-13. Zpěvačka po celou dobu předvádí neskutečný kreace a tím celý set posouvá hodně vpřed. Krátká výměna nástrojů nastupuje německý hardcore DRUX, ale po pár tónech se odebíráme do spacáku, padla na nás únava. Jsme v rozpacích, protože doteď nevíme jestli ARNOxDEUBEL hráli nebo ne, těšili jsme se na ně. Usínám při tónech LIONEL DIXIT, kteří hrají v psych tentu, jejich poslední nahrávka je napěchovaná hitovkami.

neděle 23.07.17

Ráno se budíme kolem osmé hodiny, docela silně prší. Nedá se nic dělat, potřebujeme sbalit stan a vypadnout, takže všechno hezky za mokra. Vyhazujeme odpadky, všechno sbaleno a liščí bratři nás hážou na Rokycanské nádraží, odkud nám za chvilku jede vlak do Plzně. Doma vybalujeme věci a balíme nové neb v pondělí vyrážíme vlakem na týden výletničit na Moravu.

PS: Teď jsem si ještě vzpomněl na několik kapel, které jsem během soboty neviděl, ale vidět jsem chtěl, takže na All go – Slow stage jsem promeškal SMÍCH HYEN, RISPOSTA, FYASCO (SK), ROSA PARKS a v psych tentu BRUNNER TODESMARSCH, V0NT a to už je asi vše na co si z letošního FLUFFU vzpomínám.

 
10.09.17 18:23
trojka
           Novinky v distru:          

BOMBATENTAT – Životem zaplatíš EP
ThANX / TŘETÍ STUPEŇ TORTURY – split 10“
BESTHÖVEN / DIS-K47 – split EP
TSUBO - Disdengo EP
GATTACA / ROSA PARKS – split EP
KAOSQUAD - Institute for mental decay EP
MALSTRÖM #7 zine
EXISTENCE #2/2017 zine
**************************************
Kompletní seznam věcí v distru ZDE!
**************************************
OBRAZ - Obránci zvířat
 
PHR

PHOBIA RECORDS



MAGICK DISK MUSICK (online store & record label)

VINYL DISK MUSICK (e-zine about Czech vinyl records)



Hertzna - Nahrávací studio

Punk.cz - vše o punku




TOPlist
DIY HC-PUNK MAGAZINE!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one